<br />
<b>Warning</b>:  preg_match() [<a href='function.preg-match'>function.preg-match</a>]: Compilation failed: nothing to repeat at offset 1 in <b>/home/users/liberty/stage.cz/app/models/UserModule.php</b> on line <b>478</b><br />
<br />
<b>Warning</b>:  preg_match() [<a href='function.preg-match'>function.preg-match</a>]: Compilation failed: nothing to repeat at offset 1 in <b>/home/users/liberty/stage.cz/app/models/UserModule.php</b> on line <b>478</b><br />
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"><channel><title><![CDATA[vypsaná fiXa]]></title><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/]]></link><description></description><item><title><![CDATA[Audio - Dezolát]]></title><pubDate></pubDate><description><![CDATA[Ty si pěkný dezolát
řekla „Halíbelí“
a byla to pohoda
třeba se to povede
vytáhnem tvý múzy
a hodíme je za tebe
kdo ty múzy zachytí
ten bude mít záruku
opravdový kvality
ty si pěkný dezolát
tohle řekla ona
musíme tě sledovat.

A celý prostor
je sledovaný
příjemnými lidmi kteří olizují
šťávu tekoucí
z konečků prstů.

Ty si pěkný dezolát
ve sprchovým koutě
teče voda ledová
třeba se to povede
opláchnu svý múzy
a vypustím je pod sebe

kdo ty múzy zachytí
ten bude mít záruku
opravdový kvality
ty si pěkný dezolát
tohle řekla ona

A celý prostor
je sledovaný
příjemnými lidmi kteří olizují
šťávu tekoucí
z konečků prstů.
Pustíme si starý gramofon
budeme mít světy
který nás zajímají
vinylový bůh je šampion
proležíme v posteli
celou neděli
pustíme si starý gramofon
budeme mít světy
který nás zajímají
viny loví bůh – je šampión
venku ten náš svět
sledují kamery

A hudba hraje dál

Pustíme si starý gramofon
budeme mít světy
který nás zajímají
vinylový bůh je šampion
venku ten náš svět
sledují kamery

Jsem z toho celej žhavej]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/]]></link></item><item><title><![CDATA[Audio - Komik lobotomik]]></title><pubDate></pubDate><description><![CDATA[Vítejte v Safari klubu!
nosorožci vpravo
žirafy vlevo

já se fakt cítím
jako vyřazený komik
v bowlingovém klubu
masakruje mě to
tak radši džím hubu
někdy nemám
v safari systém žádnou šanci
nemám ji nikdy
nemám ji

jsem homo homo homo homo homo sapiens
a můj mohutný mozek
ten mě asi zabije

sundej si to svoje tričko
s nápisem yesterday!
vyrovnej se s realitou
nápisem
lobotomíja!

šel jsem za slečnou
a nemělo to žádný smysl
masakruje mě to
a to mě žene z bytu
je to hardcore
a někdy taky paranoja
paranoja
co víc?
tak nic

jsem homo homo homo homo homo sapiens
a můj mohutný mozek
ten mě asi zabije
tak co?

sundej si to svoje tričko
s nápisem yesterday
vyrovnej se s realitou
barevnou oblohou
pojd sem
pojd sem]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/]]></link></item><item><title><![CDATA[Audio - Čistírna peří]]></title><pubDate></pubDate><description></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/]]></link></item><item><title><![CDATA[Video - Rybička]]></title><pubDate></pubDate><description></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Středa, 31. říjen 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-10-31 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Ostrava - Boomerang]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Čtvrtek,  1. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-01 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Ostrava - Boomerang]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Pátek,  2. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-02 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Zlín, Golem]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Čtvrtek,  8. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-08 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Plzeň, KD Šeříková]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Pátek,  9. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-09 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Dobříš, KD]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Středa, 14. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-14 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Olomouc, Sidia]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Pátek, 16. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-16 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Litomyšl, Kotelna]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Sobota, 17. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-17 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Hradec Králové, U Cikána]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Úterý, 20. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-20 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Liberec, Lidové sady]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Koncert - Středa, 21. listopad 2007 | 20:00]]></title><pubDate><![CDATA[2007-11-21 20:00:00]]></pubDate><description><![CDATA[Brno, Semilaso]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=6#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[Nominace ALMA]]></title><pubDate><![CDATA[2007-09-25 18:34:11]]></pubDate><description><![CDATA[Ahoj VF byla nominovana na cenu AKROPOLIS LIVE MUSIC AWARDS v kategorii nejlepší živě vystupující umělec ROCK &amp; POP. tak nam drzte palce. Vyhlaseni probehne 18.10.2007. 
]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=5#tab-switcher]]></link></item><item><title><![CDATA[nahrávání desky VF-druhá část]]></title><pubDate><![CDATA[2007-09-21 11:32:41]]></pubDate><description><![CDATA[Situace. Snad po dvacátý během srpna sedím v rychlíku mezi Prahou a San
Piegem. Tentokrát naposled. No naposledy asi ne, ale co se týče vzniku
a nahrávání nový desky, tak jo. Vytahuju nosič, vkládám ho do discmana
a je tady ten moment na kterej jsem čekal přes rok. No možná, že to
bylo dva a půl roku - když to vezmu od vydání Krásy nesmírný, protože
ve chvíli, kdy vyšla „Krása“, tak už jsem na to myslel. Jos!!! To je
ten pokřik. Mám v sobě celkem dost piv - trochu jsem se z toho štěstím
opil, všechno jsem to slyšel tisíckrát, ale ten celkovej dojem by měl
přijít teď. Bohužel usínám, aniž bych si pustil j e d i n o u píseň.
Chorobná nevyspalost smíchaná s pivčákama si vybrala svou daň v podobě
totálního odpadnutí. Budím se a vlak se začíná rozjíždět ze stanice
Česká Třebová. Připomínám čerstvě probuzeného hrdinu po mnohaletý
hybernaci. Vyskakuju za jízdy, všechno letí vzduchem - tělo, hlava,
batoh s věcma, discman a ještě ke všemu se sluchátka zamotávaj do kliky
u dveří vagonu - vlajou ve vzduchu a odjížděj pryč směr Košice. Good
bye! Já ležím rozcáplej na nástupišti v Český Třebový uprostřed ničeho.
Jediný, co si můžu pustit, je maximálně moje pusa. Série sprostých
nadávek a pak už jen tiché uchechtnutí. Tahle deska je fakt náročná. No
vlastně byla. Ještě dojet z Třebový do San Piega a game over. O půl
čtvrtý ráno jsem doma, bytem zní „Fenomén&quot;. Vítězná cigaretka. Slastné
zavření očí. Zní to jako happy end, ale stejně jsem zase usnul...
Vraťme se ale ještě trochu zpátky. Rewind.

Začátek června. Další nahrávání začalo probíhat podle nového vzorce. Ve
studiu se začaly střídat menší skupinky. Dušan tam byl pořád, já skoro
taky, Mejla s Mejnem a Pítrsem občas. Můj osobní svět se smrsknul do
zdí KD DELTA, ze kterého jsem unikal o víkendu na koncert a někdy do
San Piega (míň než občas).
Celý léto prosvištělo neuvěřitelně rychle. Vlastně jsem ho ani nějak
nezaregistroval. Až na jeho konci jsem se vzpamatoval a dodržel jsem
pokyny paní Londýnkové. Potřeboval jsem zmizet. Tohle bylo nejdelší
nahrávání v tzv. &quot;kariéře&quot; VF.
Během nahrávání nás navštívilo ve studiu několik lidí. Všichni přispěli
troškou do desky. Nejdřív přišla manažerka Dydla a přinesla na zádech
svázaného Trošku s roubíkem v puse a řekla: “Teď si to poslechneš a pak
natočíš zadarmo klip.“
Bohužel nebo spíš bohudík to nebyl Troška, ale bezdomovec s úžasným
rytmickým cítěním a tak jsme ho využili k tomu, že nahrál tleskání do
písně Dezolát. Svý k svýmu - autentičnost forever. Potom se ve studiu
objevil Honza Muchow, kterej nahrál kytaru do dvou věcí (2. půlka
žárovky a 33 cigaret). Byl to přínos pro obě dvě songy. Docela mi
udělalo radost, že jako PRVNÍ si vybral MOJI kytaru. Do druhého válu si
vzal Mejlovu, ale první místo už Geronimovi už nikdo nevezme - cheche.
Mejla na moje mírně jízlivé poznámky reagoval přetvářkou - falešná
maska netečného kliďase. No nechme toho, že - hlavní bylo to, že ty
Mouchou nahraný pekelný kytarový linky zvedly písně zase o něco výše.
Tam do ráje nad peklíčkem.
Pravidelně nás taky navštěvoval Ondra Pečenka z F3M. Je to rytmik a
taky trochu zpěvák. Nakonec nahrál španělku do Antidepresivní rybičky.
Ta kytara tam už zůstala jediná, společně se zpěvem. Pečenka se
prosadil ještě do písně Dezolát (opět španělka) a nakonec nazpíval
„vojsy“ do písně Darling. Vojsy říká Dušan, když chce ještě říct zpěvy.
Dušan říká ještě další věci.

Dialog 1
„Končím - chci dělat řidiče trolejbusu ve Švédsku!!“
„Proč ve Švédsku?“, ptám se já.
„Protože maj pěkný uniformy a já ji chci“, vychrlí producent hbitou odpověď.
Celkový překlad celého dialogu je ten, že se nahrávání nedaří tak, jak by mělo. Hehe.
A taky to, že dopravní kopřivnický geny jsou v každým kopřivničákovi hluboko zažraný.

Monolog 1
„To je, viď, hošíku - tos ještě neviděl...“
Nahrávání se daří a všichni kývají se šťastně  přiblblým výrazem do rytmu.
Řidičem trolejbusu ve Švédsku se stává nejmenovaný hudební žurnalista. No možná spíš revizorem.

Monolog 2
„Mikiňák je evidentně nezávislej...“
Pro mě nepřeložitelná věta - zřejmě jde komentář k tajnýmu zvukovýmu
fíglu producentského cechu. Nezasvěcenci nemaj šanci. Dlouhodobým
průzkumem jsem zjistil, že to znamená pozitivní věc spojenou s
náhravkou.

Dialog 2
„Máš cigáro?“
„Jo.“
Odměna za odvedenou práci v podobě vohulenýho poslechu a hlavně vyhulenýho retka.

No, to byla taková odbočka. Snad ještě to, že Dušan občas vyměnil roli
producenta za roli hosta. Projevovalo se to známou větou „puč mi to“
nebo signalizační větou „počkej“, po který následovala samozřejmě již
zmíněná věta „puč mi to“. Kytara samozřejmě nekončila (aby někdo
nepropad mylnýmu dojmu, že jsme my - vf - nic nenahráli, nahráli jsme
skoro všechno) při tzv. „kreativní“ situaci (chvíle, kdy už tam je
všechno nahraný, ale jakoby něco chybí) jenom v jeho rukách - občas
takhle oběhla dvě nebo tři kolečka a nakonec to nahrál Mejla anebo i
já. Jo jo, i já jsem byl ve formě a přijímal jsem výzvy. Taky to
samozřejmě někdy nevyšlo nikomu a následovala producentova tečka za tím
vším:
„Posílám to do prdele.“
Tak jsme brali jednu píseň po druhý a dodělávali jsme kytary, basu
(Mejn byl strašně rychlej a měl to za den hotový), zvuky, aranže a
nakonec zpěvy. Ze zpěvů jsem měl trochu obavy. Když jsme nahrávali v
Ostravě, tak jsem vždycky zalezl do místní „kukaně“ a tam jsem měl
svoje soukromí. Kukaň na Deltě nebyla. Nakonec jsem mikrofon postavil
pod plakát legendární kapely Clash a otočil jsem se zády k Dušanovi. No
a měl jsem kukaň. Většinou to probíhalo tak, že jsem celej den tzv.
nasával píseň s pracovním zpěvem, Dušan si tam něco editoval a tak a
večer jsem jednu nebo dvě nazpíval. Koukal jsem na drsný obličeje
Clashboys nebo do středu zeleného obdélníku, kterej visel pod nima.
Zelená prý uklidňuje. Taky dost dobře ožírá. Vzpomínám si, jak jsem
jednou na střední škole uzavřel sázku, že vypiju celou flašku a pak dám
dvakrát po sobě centrifugu. Úplně bílej s vítězným výrazem kinga jsem
odkráčel na stopa s pocitem, že jsem JE - spolužáky - totálně odrovnal.
Ale odrovnal jsem sebe a taky řidiče tatrovky z Kopřivnice, kterýmu
jsem ukázal, co jsme měli k obědu ve školní jídelně... myslím, že to
byly nudle s mákem… Člověk někdy uskuteční během své existence dost
nepochopitelný akce v rámci osobní exhibice... Jo jo, osobní exhibice.
Nahrávání je asi lepší než zelená smíchaná s centrifugou. Ve studiu
jsme měli slivovici. To je podle mě o dost lepší varianta. Ale bylo jí
málo. No nic. Zpátky k nahrávání: zpěvy mi daly zabrat - nakonec jsem
to celý nazpíval sám, vlastně ne - zapomněl jsem na Pečenkův „vojs“ v
písni Darling. Chodby kulturního domu Delta se staly labyrintem celýho
mýho světa i mýho srdce. Detailně jsem prozkoumal místní mikrosvět
kolem končícího obchodního řetězce Delvita. Nakupovači, pokladní,
bezdomovci před východem s velkým šéfem „pořvávačem“, mladý cikánky
zabíjející prázdninový čas kouřením a zevlováním na betonové terase,
hiphoppeři hulící pointy před hospou, starý chlápkové v invalidním
důchodu s pivákem u výčepu, ležící netečný psi, který překračuje
servírka s půlitrama, nejdebilnější DELTAvýtah v celým vesmíru a
obrovská černobílá fotka z roku 1982, na který nadšenej tlouštík
vypouští model raketky do vzduchu a možná i do vesmíru. Celá tahle směs
plus slunce, vedro a nikdy neproběhlý náznaky bouřky a krupobití.
Trvalo to do konce července. Všechno se dovymyslelo, nahrálo,
zeditovalo a byl konec jedný etapy. Opustili jsme Deltu a přestěhovali
jsme se do pražského studia Soundsquare. Poslední fáze - míchačka s
masteringem - mohla začít.
Míchání není prdel. Na tohle už byl Dušan sám. Nikdo další z naší
skupiny, která vytvořila tuhle desku, míchat neumí. Role pozorovatele
„utrpení mladého producenta“ byla také utrpením. Nekonečné dny a noci.
Jedna píseň celou noc dokolečka. Nadšení střídá vlna rezignace a
rezignaci opět střídá nadšení... Lobotomie mozku z občasnými vhledy za
realitu. Už jsem jenom čekal, kdy to všechno, co se děje na týhle
desce, obživne a vyskočí z reprobeden a způsobí definitivní krach
našich mozků. A opět kafčáky, retka, čaje, džusy, čokoládový tyčinky a
lahváče od Li čonga. Jo jo, Li čong. Přestěhoval ze Steinbeckova románu
„Na plechárně“ do Prahy a otevřel si obchod hned vedle naší základny.
Docela zjevení mezi okolostojícím světem západního rychloobčerstvení z
jedné strany a světem naleštěných podniků pro skanzenové západní
turisty na straně druhé. Přichcaný Amíci,vytlemený Japíci a další a
další. Já mezi nima kličkuju a nesu vychlazený piváky a buráky vod Li
čonga. Nakoupit v noci za deset dvanáct a jet až do rána. Nebo nejet až
do rána a skončit tak ve dvě a dát si pár srovnávacích zápasů Anglie -
Jamajka na plejstejšnu. Furt sem prohrával... Ráno vždycky přiběhly
děti Dušana Neuwerha a začaly řádit jako čerstvě nabitý králičkové
duracellové. To bylo fakt vtipný. Nikdo se nemohl taky moc divit, když
choděj spát v 8 večer, že... Děti to maj stejně nejlepší...
Další možností byl případný noční rychlík do San Piega. Degenerující
hlavák a jeho noční přízraky v příšerném nebo tragicky úsměvném vydání.
Bezdáci, prostituti i prostitutky, mimozemštani, blázni, vyřízenci,
který maj v obličeji napsaný hodně divný věci, policajti a strnulý hlas
pana Odjezda Vlaků... To teda ale bylo léto!! Ale posunovalo se to
dopředu. S postupujícím časem a s úbytkem celkové energie za celou tu
dobu Dušan usoudil, že nechá dvě věci smíchat Ondrovi Ježkovi. Bylo to
od něj fakt dobrý rozhodnutí, protože to samozřejmě nějak smíchat mohl,
ale celou tu desku jsme dělali pořádně a teď už nás fakt začínal tlačit
čas. Další nocovka by už asi byla pro producenta smrtelná... Kruhy pod
jeho očima připomínaly Taxisův příkop ještě před úpravou a barva jeho
tváře by se hodila do klipu na píseň „obrozence“ Landy Bílej jezdec.
Tohle by se jmenovalo &quot;Bílej běžec&quot;.
Vidím to jasně - celej ten scénář toho klipu. Natočil by ho samozřejmě
Troška. Dušan Neuwerth nastupuje po měsíčním míchání desky naší kapely
ve finále olympijského finále všech dob společně se sedmi černochama.
Sestava: 1.dráha - Ben Johnson a pak Carl Lewis, Linford Christie,
Leroy Burell, Donovan Bailey, Frenkie Frederiks, Asafa Powell a Dušan
Neuwerth. Detail kamery na Dušanův průsvitný obličej s taxisovými
příkopy pod nepřítomnými kukadly. Motivační pokřik: &quot;Mixy a termín
odevzdání!!&quot; Není to pokřik - spíš šeptaná záhadná mantra...
Další střih na vyrýsované svaly Bena Johnsona (v pozadí za ním je
antidopingový bilboard) a na svaly a odfrkávání ostatních - startér
Daniel míří pistolí jinam než do vzduchu… Výstřel! Všichni vyráží
včetně Bena Johnsona s prostřeleným ramenem. Lidi šílej! Do toho všeho
řve komentátor: 
&quot;Je to tady! Finále snů začlo! Vypadá to, že Neuwerth zaspal na startu,
ne, nezaspal, on tam vážení přátelé... usnul!!! Copak se mu asi zdá ve
finále snů?&quot;
Bílej běžec běží tmou... 
Konec halucinogenní vsuvky.

Dušan předal štafetu a šel spát. Venku už skoro zase začínalo svítat...
Bejt perfekcionalista náročnej sám k sobě není žádnej med. Ale na
druhou stranu je to deviza za cenu určitejch obětí. 
Já, Pítrs a Ježek jsme zůstali ve studiu společně s flaškou vína,
kterou před nás náš producent postavil těsně před tím, než se za ním
zavřely dveře. Vypili jsme ji společně s pivama vod Li Čonga. Byl to
pěknej večírek v zajetí &quot;Barový turistiky&quot; a &quot;Antideprsivní rybičky&quot;...
Ráno jsme vlezli s Pítrsem do vlaku a dokázali jsme se štěstím
vystoupit tam, kde jsme chtěli. To znamená v Pardubicích alias San
Piegu. Docela jsme si užili světa. Pak jsem radši odjel k moři a Dušan
to během týdne domíchal. Bylo to náročný, ale stálo to za to. Alespoň
za sebe můžu říct, že fakt jo. Tohle všechno se mi prohnalo hlavou,
když jsem čekal v Český Třebový na zpáteční vlak do Pardubic. V pondělí
24. 9. to vyjde, tak si to můžete pustit. Vznik 45 minut nahrávky trvá
zatraceně dlouho a je to někdy těžká facha. Osobně se už zase začínám
těšit na další desku. Doufám, že ještě nějakou nahrajem...
Za celou VF děkuju všem, co nám pomohli nebo to tak o p r á v n ě n ě
cítí. Vypíchnul bych přesto několik jmen: Dušan, Dydla-managerka,
Martin Došek-obal, Ondra Pečenka, Honza Muchow, Tata Bojs, Míla
Sládek-studio Benas. Toto jsou „stars“ našeho vděku. Jako vždycky
děkujeme taky sami sobě a vám, když vás zajímá naše existence.
]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=5#tab-switcher]]></link></item><item><title></title><pubDate><![CDATA[2007-09-21 11:31:11]]></pubDate><description><![CDATA[
	
		
			
			
				
					
						
						
							
								
									
									
									 Ahoj lidi!
									
									
									Mimo naše oficiální stránky začal existovat profil vf i zde.
									
									
									Právě jsme dokončili naši novou desku, která se jmenuje Fenomén. Vyjde 24.září. Koho by zajímalo, jak vznikala může pokračovat dál. 
									
									
									Nahrávání nové desky VF - 1. část
									
									
									&nbsp;
									
									
								
								
									 1. května jsem dovezl na pražský majáles demosnímek, kterej obsahoval
									19 písní. Původně jich bylo 22, ale tři jsem vyřadil sám, protože jsem
									na ně nedodělal úplně texty. Vzhledem k už tak velkýmu počtu
									„hotovejch“ song mě to moc netrápilo. Spíš mě trápilo to, jak budou
									působit s textama na ostatní. Jel jsem v tom intenzívně přes tři měsíce
									a na konci už jsem neměl žádnej odstup. Dal jsem to vf people a hlavně
									Dušanovi Neuwerthovi. Dušan Neuwerth je novej producent naší nový desky
									- to já jen tak, kdyby to někdo nevěděl. Ohlas byl celkem dost
									pozitivní - jedinej problém vězel v tom, že se na výše zmíněném
									demosnímku vyskytovaly dvě kategorie písniček:
									
									1 - kategorie A: líbí se všem - těch bylo tak 10
									2 - kategorieB: líbí se jen někomu, jiný ji odmítá - výsledky 3:1 nebo 2:2
									
									Takhle to máme vždycky, není to nic nového, ale základem je to, že v
									naší kapele vládne postupem času „určitá“ demokracie a tak se snažíme
									dohodnout. Nic jiného nám taky nezbývá, protože jinak bysme byli v
									prdeli. Je to napsaný dost otevřeně, ale stačí se porozhlídnout kolem a
									je hned vidět jak dopadli ty, který se nedohodli. Tenhle výběr fakt
									není jednoduchej a právě proto nastupuje producent, kterej se během
									nahrávání stává šéfem, trenérem a občas i diktátorem. Tohle je jeho
									úkol číslo jedna. Vybrat z přehršle nápadů ty pravý. Ve skrytu duše se
									krčila lehce ujetá myšlenka, že by třeba mohl říct: &quot;Nahrajeme
									dvojalbum - doneste ještě pět válů...&quot;
									To se nestalo.
									
									První porada s Dušanem proběhla na majáles v Brně. Byla celkem krátká,
									úderná a hlavně přinesla nečekaný výsledky v tom, že jsme se (HNED!)
									dohodli na vyřazení čtyř věcí a všichni se s tím smířili... Odhodlání
									nahrát dobrou desku potlačilo egoistické chutě na to pořváváním
									natlačit svýho miláčka na startovní listinu. Okamžitě jsem vyřazený
									smolaře přestal poslouchat a zařadil jsem je do archivu. Vždycky je
									dobře mít nějaký zásoby, který zrajou a ty je pak zase vytáhneš na
									světlo. A pak se divíš, nebo nedivíš. Dále jsme domluvili systém
									nahrávání - celou desku nahrajeme ve zkušebně-studiu (možná jsem to měl
									napsat obráceně) Tata Bojs. Tento komplex se nachází v KD DELTA v
									Práglu. Byly i jiný varianty, ale ty nakonec nedopadly. Nechal bych si
									je s dovolením pro sebe. Třeba nás ještě někdy napadnou. Nebo taky ne.
									Ale kdyby klaplo komerční spojení s toaleťákem, tak jsme mohli jet do
									Abbey Road a pěkně bysme si se zvukem a s havranpíárkem vytřeli zadek.
									Prdel už jsem jednou psal, tak už nebudu - nejsem zas tak drsnej jako
									třeba Xavi B, kterej mě ted trochu nasral (ne tím, že poslal do prdele
									Landu - za to mu patří veřejný dík), ale proto, že vytáhnul z minulosti
									MÝHO legendárního dětskýho hrdinu Curro Jimeneze, na kterého jsem si
									brousil songu už pěkně dlouho. Co se dá dělat - kdo zaváhá, nemá
									Jimeneze. Ale třeba Filia a Makenzena milej Xavík-retrofutrař nezná!
									No, to byla jen taková odbočka. Minulost je už dávno vybrakovaná, tak
									hurá do nedávné minulosti, která se ve chvíli, kdy jsme seděli v Brně v
									tzv. zákulisí, jevila jako dráždivá budoucnost plná výzev.
									
									JDEME NA TO!!!
									
									15 písní na startovní čáře, uklizená zkušebna Tata Bojs s moc pěkným
									plakátem kapely Clash, nový struny, paličky, činely, efekty, energie
									atd. atd. Odhodlání přímo kapalo ze zdí a pozitivní tvůrčí duchové nás
									ovívali svými vějíři. Vytvořili jsme dvě technické sekce - první byla
									nahrávací a druhá zkoušecí. V praxi to znamenalo to, že vzhledem k
									určitým úpravám se před tím, než se něco nahrálo, muselo nazkoušet TO,
									co bylo jinak. Bylo to geniálně vyřešený tak, že když se zkoušelo, tak
									jsem si já akorát přehodil kabel do jiného komba, pustil se zpěv do
									zpěvových beden, Mejla vstal z gauče a zavřelo se okno. Víc triků už
									nebudu prozrazovat - je to tzv. nouháááu Dušana Neuwertha a to se
									neprozrazuje… Komunikační prostor byl velmi malý - pár metrů na pár
									metrů, ale zároveň byl velice, velice rychlý a efektivní. Jediná
									nevýhoda byla ta, že někdo měl chřipku - teď už fakt nevím kdo - a
									naprskal ji na dalšího a nakonec jsme všichni chrchlali a prskali jako
									největší trosky. Fakt nechci jmenovat, ale mám takovej dojem, že to byl
									Pítrs, kterej furt chodí bos nebo Dušan, kterej to dostal od dětí anebo
									Mejla s Mejnem, který maj z toho pražského smogu chřipku pořád. No
									nevím. Ale kašlali jsme na to, protože nahrávání bylo dobrý a Dušan
									přicházel s novejma - dobrejma - nápadama, který pomáhaly songám a
									všechny to bavilo. Náš producent taky umí hrát na kytaru, což se
									projevuje větou: “Puč mi to.“ Taky sem tam zpívá a tak - je vidět, že
									je z Moravy, i když žije v Praze. Konečnej výsledek je ještě daleko,
									ale je mnohem blíž než třeba toho 1. května. Myslím, že tenhle
									myšlenkovej závěr je hodně kvalitní... No nic.
									Nakonec jsme proaranžovali, zrychlili, zpomalili, překopali a nahráli
									13 písní. Úplně poslední se do třináctky CD finalistů dostala písnička
									„Antidepresivní rybička“, která byla nejdřív úplně pod čarou našeho
									zájmu, ale nakonec byla natočena. Měl jsem z toho radost, protože jsem
									ji měl rád a i když jsem se smířil s tím, že na desce nebude, tak pak
									jsem s radostí totálně vychřipkovanejma hlasivkama nazpíval pracovní
									verzi zpěvu. Doufám, že 13 bude v našem případě šťastný číslo… Možná to
									zařídí Bertil, kterej na sebe vzal převlek záhadného týpka-čtenáře
									sedícího každej den v hospodě pod Deltou, kam jsme chodili (a budem
									chodit) na obědy a večer na pivčáky. Dokonalá hrabalovská figura -
									stejně jako místní kolorit. Vůbec se k nám nehlásil - asi věděl, že teď
									by se svejma ironickejma poznámkama neuspěl a kdyby se nám to náhodou
									nepovedlo, tak by musel jít dělat strážnýho anděla nějaký jiný grupě -
									třeba - no těžko říct - pár jmen mě napadlo, ale nebudu ho stresovat -
									možná ta knížka, kterou si tam čte, je tahle historie. Chacha. No
									prostě by šel do Argemy nebo by jezdil se Střihavkou a jedinej převlek,
									kterej by měl povolenej, by byl bedňák. Nebo ten druhej bedňák - podle
									toho, jakou by jel Kamil šňůru...
									
									Na začátku příštího týdne začne další fáze. Ta bude probíhat dál a dál
									- hlavně v červenci - budou se nahrávat zpěvy, přehrávat kytary a
									basový linky. Taky se budou selektovat nápady, zvuky, psychopatie a
									aranže atd. atd... Vypijou se další hektolitry kafčáků, vykouří se tuna
									cigaret a propadne spousta nápadů a nakonec přežijou jen ty
									nejsilnější... jako ty nápady - my to snad přežijem všichni. Bertil tam
									zase bude sedět v hospodě a mlčenlivě nás bude pozorovat, jak se
									snažíme to neposrat - další vulgarismus - no ale když se nahrává deska,
									tak člověk fakt žije naplno… Jen mě trochu děsí ten časovej nepoměr.
									Výsledek má stopáž maximálně 45-50 minut a už v tom jedem přes rok -
									jasně, s přestávkama, ale stejně. Vlastně to ani děsivý není - ten
									nepoměr - je to jen zajímavý. Příště bych tady rád popsal účast
									některých hostů a to další, co bude přebíjet to před tím. Taky jsem v
									průběhu pražského pobytu zažil strašný finále Ligy mistrů s faktorem
									Inzaghi, skvělej koncert islandský kapely Singapure Sling a dobrou
									pařbu v Rock Cafe po koncertu Sto zvířat. V Praze se furt něco děje.
									Tak to je tak všechno - zatím. Pokračování příště.
								
							
						
													
					
								
				
			
					
					
			
			
			
				
					
						
						
						
					
					
											
						
						
												
							
								
									Nahrávání nový desky - 2. část
								
								
									Dezolát-text
								
								
									Nahrávání nové desky VF - 1. část
								
								
									Sanpiego, Londýn, Praha-konec
								
								
									Sanpiego Londyn Praha
								
								
									PF 2006
								
								
									Další pokus o historický comeback...
								
								
									Série jela dál!!!
								
								
									Série
								
								
									Prolog
								
								
									&nbsp;
								
								
									Příběhy z let 2000-2005 Změny v sestavě
								
								
									DVD-Do Vypalovačky Dobrý?
								
								
									Historie 2000-2005 úvod
								
								
									Krása nesmírná-vznik a nahrávání
								
								
									vf v polsku 3
								
								
									vf v polsku 2
								
								
									vf v polsku
								
								
									Live In CHEB
								
								
									LETNí TLENí 01
								
								
									UWAGA TOUR 3
								
								
									UWAGA TOUR 2
								
								
									UWAGA TOUR 1
								
								
									ČERVEN - ČERVENEC 2000
								
								
									KVĚTEN 2000
								
								
									 DUBEN 2000
								
								
									BŘEZEN 2000
								
								
									ÚNOR 2000
								
								
									LEDEN 2000
								
								
									HISTORIE VF DLE MÁRDIHO
								
							
						
											
														
					
															
								
				
			
				
			
		
	





Mimo svý stránky jsme také založili profil VF zde. právě jsme nahráli novou desku, která se jmenuje Fenomén. Vyjde 24.září. 
]]></description><link><![CDATA[http://stage.t-music.cz/vypsanafixa/?tab=5#tab-switcher]]></link></item></channel></rss>
